Velmi záleží na pochopení následujících prvních vět, aby jste pochopili, že cvičit s dětmi nožní klenbu sbíráním tužek ze země, mačnáním utěrek a ručníků ke zlepšení klenby nepovede.
Klenba dítěte se vyvíjí již v kojeneckém věku. Tím, že se dítě otáčí ze zad na břicho a v druhé polovině kojeneckého věku i z břicha na záda. Že zvládá tyto úkony symetricky na obě strany v předepsané kvalitě otáčení a nejedná se o přepad /+ pod textem popsáno/.
Dítko kontaktuje v lehu na zádech se zdviženýma nožičkama chodidla a to ve třetím měsíci vnitřní hrany chodidel a v 6měsíci by již měla být chodidla aktivně kontaktována chodidlo proti chodidlu, jako dlaně když tleskají.
Foto: rehabps.com
Také forma plazení a lezení, zda je v kvalitě a symetrii, dotváří nožní klenbu. Věc, která velmi nepřispívá správnému vývoji kleneb, je chůze malého drobečka bosého po plovoucí podlaze či linoleu a dřevěné podlaze nebo dlažbě. Podlaha bez mechanických či termických podnětů nechává nohu lenivě spadnout. Proto je skvělé pro dětskou nohu pohyb v přírodě bez obutí.
Cvičení v mojí ordinaci s malými dětmi se vrací do poloh psychomotorického vývoje prvního roku. S těmi nejmenšími dvouletými si matky hrají na „jeřáb“. V poloze na zádech mezi chodidly má dítko přenášet malé tvary např. kostek či míčků ze strany na stranu. Z levé ruky do pravé své maminky která klečí nad ním.
Ti starší již mohou přidat k předešlému i kývavý pohyb dolními končetinami jako kyvadlo vpravo vlevo s tím, že ruce mají položené dlaněmi vzhůru či ve „svícnu“ proto, aby si nemohli kontaktem dlaní s podložkou posilovat pletenec ramenní do vnitřní rotace a posilovat již tak často přetěžovaný malý prsní sval. Ti starší nohou posilovat svalstvo trupu a pánev dna každodenním rychlým sprintem na místě se zvedáním kolen, či snožmo skákáním rychlým tempem sounož.
Dále, opičí chůze /tzn. Chůze s koleny do O/ po vnějších stranách chodidel. Pozor však na vyšpulený zadek. Tady je nutná korekce pro podsazení pánve. Děti se špatným napětím břišního svalstva se dopouští chyby a hýždě vystrčí vzad. Což je chyba, která musí být podchycena včas a dítě musí být upozorňováno, že vystrčený zadek není správně.
Nedávno jsem „přišla na chuť“ i cvikům pro nožní klenbu v sedu na židli s područkami nebo sedu hýžděmi na zemi. Dítě úchopem rukama za područky židle, či oporou za zády umožňuje zapojení svalstva celého trupu. Děcko v sedu sbírá dolními končetinami hračky a přemisťuje je, navléká, sestavuje tvary.
Může sbírat šišky a tvořit z nich obrazce z geometrie. Ještě těžší jsou větší asi 5 cm velké kameny. Tento úchop chodidly opět má svá pravidla. Předměty je nutno zvedat chodidly, kdy oba palce směřují nahoru a kolena od sebe. Nesmí předměty přemisťovat vnitřními hranami chodidla s kontakty kolen. Myslím, že k lepšímu pochopení poslouží obrázky:
Pokud shledáte podivné propady vnitřní hrany chodidla vašeho dítěte ve věku od 2 let na nic nečekejte / ani do 4 let , ani do 7 let jak radí někteří ortopedi ještě dnes/ a vydejte se pro radu do podiatrické, podologické, fyzioterapeutické ordinace.
Rada první umístit nožku děťátka do sandálku s opatkem na místo běhání doma bosa nebo v hadrovité bačkůrce/ nebo croksách/
Změnit chybné návyky a posílit správné svalové skupiny, je boj několika letý a po tento čas je dobré pasivně vašemu dítku zkorigovat hlezenný kloub a klouby nohy stélkou/ vložkou do bot do správného postavení, aby si den co den, krok co krok, neupevňovalo chybné postavení dolních končetin. Chybné postavení, které se v důsledku přenáší přes kolena, kyčle, kříž a pánev do páteře až krční.